Zdravím Vás,
jednou před několika lety už jsem blog psal. Pak jsem objevil kouzlo videa a spíše jsem se vydal touto cestou. Začal jsem točit Týdenní zamyšlení a to mě baví do dnes. Ale psaní je něco ještě jiného. Umožňuje nám to ponořit se trochu více dovnitř příběhu a vytvořit si vlastní fantazii uvnitř svého světa. Takže jsem se k tomu dnes vrátil. Co bylo tou inspirací? Cestování. Pro mě to je velký zdroj inspirace. Probudil jsem se dnes ráno na Zanzibaru, kde trávíme zimu a svojí malou věčnost. Procházel jsem nějaké věci ve svém počítači a narazil jsem na text ke knížce, kterou jsem začal psát na začátku Covidu na Bali. Ponořil jsem se do toho textu a úplně mě to dostalo zpátky. Myslím si, že do své nové knížky, kterou jsem se rozhodl psát právě tady to již dávat nebudu, ale přišlo mi skvělé to zveřejnit právě skrze tento blog. Takže to co vás čeká je několik článků právě z tohoto našeho dobrodružství a další témata, která mě zajímají.
Jmenuju se Vladimír Ekart a dá se říct, že prakticky celý svůj život se zabývám tím, jak využít svůj potenciál úplně naplno a hlavně jak prožít svůj život tak, aby to bylo fakt dobrý a až jednou budu tohle místo opouštět, tak abych věděl, že jsem prožil maximum, co se dalo a že jsem nenechal příležitost ležet bez povšimnutí.
Vlastně se to týká všech oblastí mýho života a všeho, co jsem kdy dělal. Vždycky to bylo dobrodružství a tak trochu jízda.
Jillian Fleer, což je výkonná ředitelka The Reconnection říká, že jsem člověk, který žije mnoho životů najednou - Multiple lifes, jinak by nebylo možný všechny ty věci vůbec stihnout :).
Mě to nijak zvláštní nepřipadá. Prostě se pořád díváte na svůj život očima pozorovatele a opravdu vás zajímá, jestli to bylo ono nebo jste to úplně prošvihli.
Ale abychom se nemýlili patří do toho žít naplno, ale i odpočívat naplno.. A ono se to tak nějak dobře doplňuje.
Obecně mi připadá, že dělat věci naplno je druh vášně. A vášeň je dobrej kompas pro cokoliv, co děláme a neděláme.
Kdysi jsme na jedné akci hráli zrychlenou variantu hry Aktivity a jedna kolegyně, když jsem několikrát vyhrál mě oslovila a ptala se mě trochu podrážděně, proč chci vyhrát. Proč to hraju tak intenzivně. Podíval jsem se na ní a vůbec jsem nechápal, co myslí. Jak bych to asi jinak měl hrát? Vysvětlovala mi něco o tom, že cesta může být cíl a podobně.
Snažil jsem se do toho vžít a věděl jsem jasně, že se to nevylučuje. Uvědomil jsem si, že pro mě to není vůbec o tom vyhrát nebo nevyhrát. Prostě mě to tak bavilo a pohltilo, že mě ta totální radost z toho to vnímat a prožít dostala do stavu, kdy to prostě šlo samo. A to je pro mě ta vášeň. Pro něco se nadchnete, vletíte do toho, a je to tam. To absolutní spojení, vnímání, radost, překážky, možná řešení a něco z toho vždycky vznikne a tak to jde dál.
Podle mě hodně lidí o věcech příliš přemýšlí. Slovem "příliš" myslím, víc než je potřeba. Nemyslím "vůbec". Je třeba se na to podívat, rozhodnout se a něco udělat. Bez toho udělat to, je to nakonec vždycky trochu frustrující.
Hodně lidí má strach ty věci dělat. A to není špatně. Ale jak se rozhodneme a uděláme tu akci, přijde něco úplně opačného. Radost, vášeň, zkušenost a naroste v nás síla a vědomí toho, že jsme to my, kdo tady žijeme. A to si myslím, že je pro ten pocit, že život stojí a stál v každém momentu za to, podstatné.
A to platí pro chvíle, kdy jsme aktivní i když se rozhodneme odpočívat. Nádech a výdech. Akce a čas na to, to vstřebat a zrelaxovat. To je pro mě rovnováha. A příroda, Vesmír, Universum nebo jak to kdo chce nazvat miluje rovnováhu. Pak jsme v souladu s tím vším, se sebou a všechno je doma.
Tak tahle to mám. Jo ještě bych se vám chtěl omluvit za jazyk, kterej u psaní svýho blogu používám.
Pracuju hodně s lidma. Hodně přednáším, napsal jsem koučovací knížku "Objevte a naplňte své vlastní sny", pak jsem se rozhodl napsat kuchařku s příběhem "To mám rád já" a teď pracuji na další, která bude o tom, co je v životě opravdu důležité vědět, aby jsme z něj mohli vytvořit mistrovství a zažívali radost a naplnění .
Pohybuji se hodně po světě a mluvím s mnoha lidmi po celý planetě různými jazyky a různým způsobem, který zrovna pro danou komunikaci funguje.
Jsem zvyklej vyjadřovat se přirozeně a co nejvíce srozumitelně. Mám rád komunikaci obecně a někdy mám pocit, že když nejsme sami sebou a někam tu spisovnost protlačíme a nejsme to my, pak je to co bylo uvnitř pryč. Jazyk je pro mě vozítko, nosič, který přenáší a vyjadřuje myšlenku. A tak to potřebuju. Takže doufám, že to pro vás tady bude fungovat stejně.
Co dál?
Mám rád dobrý jídlo.
Mám rád lidi.
Miluju cestování.
Mám skvělý děti a moc rád s nima komunikuju, cestuju a tvořim.
Miluju hudbu. Je pro mě důležitá.
Pochopitelně velká moje vášeň je vzdělání a růst. Miluju učení se. Dělám to prakticky celý život. V 19 letech jsem se začal zajímat o osobní rozvoj a rozvoj našeho potenciálu. To mě přivedlo až k práci s lidma. Miluju koučování a věřím v jeho obrovskou sílu. Dělám to již 18 let a několik let mám vlastní koučovací školu. Mám okolo sebe skvělé lidi, kteří jsou součástí našeho týmu i lidi, kteří se účastní našich workshopů a tréninků.
Náš život je o každém malém detailu. Všechno nás vyjadřuje. Je to hologram. To kdo jsme se projeví ve všem.
A ještě mám rád objevování nových věcí a obdivuju lidi co rádi objevují.
Takže to je asi všechno. To jsem v kostce já a jestli vás to baví, tak se tu můžeme tak trochu virtuálně potkávat.
Budu se na vás těšit. Podívejte se i na www.vladimirekart.cz Chcete dostávat informace o podobných akcích a zajímavých tématech? Pak mi nechte na sebe kontakt zde.